Málo slováckých dědin má takový krásný kostel jako svérázná dědina Březová, ležící v jižní části sousedního okresu uherskobrodského.
O původu tohoto kostela koluje tato pověst: Kdysi v letech šedesátých minulého století byly činěny horlivé přípravy ku stavbě březovského kostela. Byly vypracovány plány, které zaslány ku schválení. Stalo se, že současně byly na příslušné místo zaslány také plány jednoho kostela, projektovaného v Brně.
Tyto plány prý byly zaměněny a krásný gotický, vznosný kostel, jenž měl státi v Brně, byl postaven v málo významné vsi a naopak kostel, jenž měl býti postaven v této slovácké dědině, stojí v Brně.
Tato pověst je však historicky nedoložena a také není o záměně plánů nikde ničeho zaznamenáno. Původní kostel v Březové postaven byl podle záznamů ve farní kronice v roce 1747. Byla to vlastně kaple, zasvěcená Janu Křtiteli.
V téže době byl v Březové ustanoven i první kaplan. Původní kostelík stál asi 120 let.
Protože však malý a chatrný kostelík byl předmětem neustálých reparatur, zasadil se tehdejší farář Jan Streiger o povolení ku stavbě kostela nového.
Základní kámen k tomuto kostelu byl položen 19. července 1865.
Náklad na kostel nesl náboženský fond, dovážku Březová, přifařený Olšovec a část Lopeníka, velkostatky uherskobrodský a Světlov Bojkovice.
Náklad 76 000 Kčs dali farníci dlouholetými sbírkami, s kostelními přirážkami dohromady sehnanými.
Konkur. výbor 27 703 Kčs, spolek sv. Terezie 2 041 Kčs, sbírky v kostele a různé dary od farníků 16 318 Kčs, ostatní zůstali farníci konkurz. dlužni staviteli p. Cyrilu Kubíčkovi z Uherského Brodu a zavázali se vše spláceti ve splátkách úrokovaných 6%.
Podnikatelé stavby byli Petr Loserth z Uherského Hradiště a Josef Bárta z Hodonína. Stavbu provázely od počátku nepříznivé okolnosti.
V červenci 1865 se strhlo krupobití, které na polích zničilo téměř celou úrodu. Ve stejném roce vypukl požár, který zničil devatenáct domů. Přesto se pak podařilo od začátku zimy postavit zdi až do výšky pěti metrů.
Na jaře následujícího roku se objevila nová překážka, která postup zdržela. Tažný dobytek byl kvůli nedostatku krmiva v zimě příliš slabý. Koncem května ještě napadl sníh a všechno obilí zmrzlo.
Průběh stavebních prací ohrozila i rakousko-pruská válka, během níž procházela krajem pruská vojska. Úplně byl kostel dohotoven až v roce 1870.
Je stavěn ve slohu čistě gotickém. Je velký, prostranný, má tři lodi, v bočních lodích po jednom oltáři. Všechny oltáře jsou provedeny uměleckou řezbou ve slohu gotickém. Interiér, na jehož výzdobě se podílel řezbář František Kellner, získal konečnou podobu až v roce 1913. V roce 1938 byla provedena generální oprava kostela.
(Lidová tvorba, str. 19, rok vydání 1941, č. 1, 2) (Kostely na Slovácku, str.92, Stoklasa R., rok vydání 2006)
|